Zdroj: Wikipedia. Stránky: 29. Kapitoly: Gottfried Wilhelm Leibniz, Theodor Mommsen, Helmut Kohl, Leopold von Ranke, Ivan Pfaff, Christian d'Elvert, Eugen Rosenstock-Huessy, Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff, Augustin Theiner, Hubert Jedin, Ernst Nolte, Carsten Peter Thiede, Friedrich Carl von Savigny, Franz Herre, Ernst Bernheim, Ferdinand Seibt, Gerhard Friedrich Müller, Hieronymus Wolf, Andreas Hillgruber, Jörg Konrad Hoensch, Konrad Eubel, Reinhard Wolters, Bertold Bretholz, Joachim Wach, Gerhard Oestreich, Hans Wollschläger, Johann Christoph von Dreyhaupt, August Ludwig von Schlözer, Johann Friedrich Böhmer, Theodor von Sickel, Ernst Kornemann, Joachim Fest, Johann Salomo Semler, August Naegle, Gottlieb Siegfried Bayer, Frank Boldt, Konrad Haebler, Michael Stürmer, Christian Adolph Pescheck, Johannes Falke, Eduard Kneifel, Johann Martin Abele, Georg Gottfried Gervinus, Klaus Hildebrand, Albert Eichhorn, Gerd Kaiser, Ulrich Gotter, Karl Gustav Bruchmann, Herbert Patzelt, Erich Brandenburg. Výňatek: Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko - 14. listopadu 1716 Hannover) byl německý filosof, vědec a matematik píšící převážně v latině a francouzštině. Zaujímá důležité místo v dějinách filozofie a dějinách matematiky. Nezávisle na Isaacu Newtonovi objevil integrální kalkulus a jeho způsob zápisu se používá dodnes. Spolu s René Descartem a Baruchem Spinozou byl jedním ze tří největších racionalistů 17. století a předchůdců moderní logiky a analytické filosofie Jeho filosofie se však zároveň odkazovala na scholastickou tradici, ve které logika hrála důležitou roli. Výrazně také přispěl k rozvoji fyziky a techniky a předznamenal myšlenkové pochody, které se později projevily v biologii, medicíně, geologii, teorii pravděpodobnosti, psychologii, jazykovědě či informatice. Věnoval se i politice, právu, etice, teologii a historii. Jeho práce na tuto pestrou škálu témat jsou roztroušeny v mnoha knihách, odborných článcích a desetitisících dopisů. Narodil ...